Jak najít námět …
Dnes budeme hledat námět. Co si pod tímto slovem námět máme představit? Měli bychom ho hledat jako inspiraci, naši éterickou dominu? Námět může být bezdomovcem čpícím smradem, který vám zaleze pod kůži, a cítíte jeho pachuť ještě několik hodin poté, co jste ho minuli v tramvaji, anebo krásným, elegantním, upravovaným mužem, který voní příjemným pánským parfémem ušitým jako na míru pro vaše čichové buňky. Jak se to vše může stát?
Námět je entita, která slouží tvůrci jako zdroj inspirace. Může se jednat o myšlenku, již existující dílo, příběh ze života, konkrétního člověka, jeho osud nebo i formu díla …
Nedávno jsem měla zajímavý telefonát s člověkem, který se mi snažil vnuknout námět „hald“; krádeže, vraždy, útlak, násilí, bezpráví ... Popisoval mi svou vizi velice barvitě do sluchátka telefonu a byl zaražen, když jsem nesdílela jeho nadšení. Nerada lidem beru jejich sny, protože znám následky takového počinu, a o to hůř se mi s tímto člověkem komunikovalo dál. Mě, spisovatelku, která našla zalíbení ve fantasy literatuře, námět příliš nezaujal. Snažila jsem se tedy alespoň pomoci jeho sen zrealizovat. Žádala jsem ho tudíž o konkrétní příběh, který by můj zájem vybudil, abych si řekla: „Ano, tímto chci trávit část svého volného času a má to smysl, než to předám někomu dál.“ Na to mi dotyčný řekl, že by mě vzal k lidem, kteří by mi příběhy namluvili na diktafon. Můj zájem polevil zcela. Uvažovala jsem, zda bych v blízkém okolí nenalezla člověka, kterého by námět pohltil, jako mě naopak vůbec nezaujal. Chvilkové zaváhání a nezájem však dotyčný postřehl; řekl mi, že jsem ho zklamala, a už se neozval. Následkem rozhovoru bylo stažení mého telefonního čísla z internetových stran propagující mé služby a smutek, který ve mně vzklíčil. Někdy prostě musíte někoho zklamat, abyste pochopili základ; jádro pudla.
Z každého námětu se stává inspirace, která je zdrojem energie a síly pramenící v důvěře, že dokážete dokončit, co začnete. Pouze něco tak silného vás udrží vnímat, nořit se, věřit, váhat, ale i zpracovat vše, co nejlépe. Vstávat za úsvitu, chodit pozdě spát, sedět několik desítek či stovek hodin bez komunikace s vnějším světem jen s vlastními myšlenkami a tvořit. Nevnímat okolí ani běh času, který symbolizuje tak dobře známé tikání hodinek visících na stěně.
Pokud námět není dost silný, nezmůžete nic. Nebudete mít energii. Nebudete mít chuť. Nebudete mít motivaci. Musí vás to nabíjet!
Proto také pečlivě vnímejte vše, co za námět považujete. Zhodnoťte veškerá rizika. Eliminujte čas strávený nad myšlenkami, které vás nepohltí. Zapomeňte na výmluvy, že časem třeba dokážete, pokud se přinutíte, věcem věnovat víc své pozornosti. Neobelhávejte se! Nefunguje to! Nedonutíte se! Musí vás to bavit od začátku, jinak u dané záležitosti nevydržíte, protože se vám zhnusí. Snad nejsilnější povahy vydrží, ale výsledek nebude k ničemu. Chcete psát něco, co je od začátku špatné? Věřte, že z textu se radost pozná hned, stejně jako z telefonu tón hlasu osoby, která se usmívá, či v mém případě kterou jste zklamali.
Pokud naleznete správný námět, budou vás zajímat i věci, které budou nudné, a budete si je muset nastudovat, aby se z námětu stalo téma, které osloví a přesvědčí širší spektrum lidí. Už i tak to bude dřina, natož ještě nutit se sednout si a číst něco, co pro vás nemá žádný smysl jako povinnou četbu. Když vynecháme slovo povinné, hned se ke knihám, které nám byly doporučeny, lépe zasedá, listuje a čte.
Mějte oči na šťopkách, najděte námět a zpracujte téma. Jdeme na to! Další kapitola čeká …