Jak sepsat příběh …

10.08.2014 17:17

Dlouho jsme hledali a pídili jsme se po správných ingrediencích do našeho receptu, kterým bude příběh. Když už jsme plní inspirace, máme námět, který se změní v téma, a hlavní postavu, do níž bychom se mohli i zamilovat a částečně se i sžít, začneme stavět děj, který by zaujal i ostatní. Plni energie píšeme kostru …

Opět si ledabyle vzpomeneme na školní léta a začneme psát základní dějovou linii, neboli co jsme vždy psali do čtenářského deníku. Kdo nikdy něco takového nepsal, tak si vzpomeňte na slohové písemky, kdy jste si museli připravit osnovu. U mě to byla vždy až poslední část úkolu, protože bych nedokázala sestavit něco obdobného dříve, než napíšu celý text, ale úvod i závěr jsem měla vždy vymyšlen dopředu. Pamatuji si, že jsem stihla během 45 minut napsat tři slohové práce s různým stylem a jazykovou základnou se závěrečným ohodnocením 1, 1, 2. Teď už se bez osnovy bohužel neobejdu ani já a 45 minutové omezení mě již neděsí …

Kostra příběhu je nejdůležitější součástí děje.

Osnovou myslíme úvod: kdy, co, jak a proč začíná; závěr: kdy, co, jak a proč končí naše psaní. Samozřejmě existují příběhy, které čekají na druhý, třetí, čtvrtý díl, čili v závěru zůstávají otevřené, ale i přesto musí mít uzavřenou, ucelenou myšlenku. Hlavní postava umře, je nejdrastičtější a nejradikálnější možnost závěru, stejně jako narození na začátku příběhu. Je to však také možnost, jak začít a skončit.

Nalezněte začátek a konec …

Nejde o to, jak začnete psát, ale že jste začali a váš příběh má smysl a někam se ubírá. Není úplně od věci nad dějem přemýšlet i během psaní a změnit například závěr, pokud by se vaše vize měnila, což se měnit bude, na to vás upozorňuji předem. Proč si tedy určovat závěr na začátku?

Uvažujete správně, ale musíte se někam ubírat, a i když se vám závěr časem změní, máte možnost někam směřovat své myšlenky. Postavy, pokud je budete mít správně definované, si začnou žít vlastním životem, budou dýchat a mluvit mimo vaše myšlenky a promluvy, a to také způsobí jinou dějovou linii. Stále může být totožná, ale také může být úplně obrácená. Je to však samozřejmě i na osobnosti spisovatele. Někteří píšou podle návodu, jiní kličkují. Uvidíte, jakým spisovatelem jste právě vy.

Teď už nezbývá nic jiného než nastoupit na loď a plout po moři myšlenek. Příjemnou a dobrodružnou plavbu přeji. Držte se pevně pádel a vyhlížejte cíl, který se odráží na horizontu …